První turnaj letošního roku byl zároveň prvním turnajem, který jsem měl organizačně na starosti já, jelikož Bigles bohužel plně propadl Warhammeru. Turnaj měl honosný název Total War, a jednalo se o turnaj s originálními kartami, přičemž omezené a zakázané karty jsem uzpůsobil tak, aby se především bojovalo. Nápad na téma turnaje jsem převzal od Biglese, který tento turnaj plánoval uspořádat loni, ale nakonec z něj sešlo. Původní záměr hrát jen s českými kartami jsem nakonec rozšířil i o karty cizojazyčné, což myslím jen prospělo kvalitě zúčastněných balíků.
Po velice nízké účasti na některých loňských turnajích jsem měl docela obavy, jestli se nás sejde dost, ale nakonec jsem byl velmi mile překvapen. Bylo nás celkem 13, což považuji za velice pěknou účast, a můžu jen doufat, že to tak půjde dál. Další novinkou (kromě změny organizátora :)) byla herna. Turnaj se tentokrát odehrál v herně Najáda, která sídlí kousek od Letenského náměstí (což díky modrým válečným zónám v širokém okolí působilo značné problémy s parkováním). Ze začátku jsem se tedy trochu proklínal, že mě napadl takový nesmysl jako zkoušet novou hernu. Přibližně ve čtvrt na jedenáct - začátek byl ohlášen na desátou - totiž všichni přihlášení (až na pár výjimek :)) postávali na chodníku před zavřenou hernou a disciplinovaně čekali, jestli se tedy bude něco dít. A obsluha herny stále nikde. Naštěstí jsem se nemusel cítit trapně příliš dlouho, a nakonec se přeci jen objevil někdo, kdo nás do herny pustil.
Co se týče herního formátu turnaje, nakonec jsme se shodli na rozdělení hráčů do 3 skupin, přičemž z každé čtyřčlenné skupiny postupoval do semifinále pouze vítěz, zatímco z pětičlenné skupiny první dva. První čtyřčlenná skupina by se dala s klidem nazvat skupinou smrti. Tři z nejzkušenějších účastníků turnaje - eMH, Kach a Zack - a k nim nováček Slávek. Ten si však bohužel špatně přečetl pozvánku a na turnaj s originálními kartami si donesl balík plný proxů, a tak si mohl zahrát jen pro zábavu bez naděje na postup. Kach, Zack a eMH pak svedli tři napínavé souboje, které měly tři různé vítěze, a tak o postupujícím muselo rozhodnout skóre, které do semifinále posunulo Martina.
V druhé čtyřčlenné skupině se rozhodující souboj odehrál hned na začátku. Kubas se svými kouzlícími Bratry na začátku získal převahu nad Padlarovými Luterány a i když Střelci pluku na zavirované Stanici začali pomalu získávat navrch, Kubas nakonec vítězství uhájil. Poté se mu podařilo poměrně přesvědčivě porazit i Tomáše a eRwina a i on se mohl těšit na semifinále.
Já jsem se nalosoval do poslední, pětičlenné skupiny, kde mými soupeři byli Honza, Arim, Roman a Vojta. Jelikož nejsem žádný velký sběratel, poskládal jsem ze svých originálních karet dost netradiční balík. Jeho základem byli (jak jinak :)) žoldnéři, podporováni Žoldnéřským patriarchou, Třídimenzními viděními a hromadou karet modifikujících souboj. K nim jsem přidal pár větších bojovníků a těch pár základních karet, které jsem doma našel. Mým prvním soupeřem byl Arim, který už tradičně přichystal pretoriánský balík. V tomhle souboji jsem měl štěstí, že mi dobře chodila Selhání, a tak vylepšení žoldnéři dokázali behemoty a stopaře likvidovat. Dokonce se mi podařilo Cyrilem Dentem v zápasnickém souboji zranit Biotrolla (!!!), a i když Arim ke konci začal nabírat vítězné body, dokázal jsem souboj dotáhnout do vítězného konce.
V druhém souboji s Honzou se však naplno ukázaly obě hlavní slabiny mého balíku, a sice málo bodů osudu (které sice na žoldnéře nejsou moc potřeba, ale proti Stahlerovu paláci už docela ano) a pouze dvě šumící karty. Honza si hned na začátku vybudoval obranu, a když už jsem se přes ni dokázal prokousat, měl vždy po ruce Únik o vlásek anebo jinou podobnou příjemnost. Takže výsledkem byla celkem jednoznačná porážka. V souboji s Vojtou jsem měl zase naopak kliku, protože Vojtovi nechodili bojovníci, a tak jsem poměrně rychle vyhrál sabotážemi. Poslední souboj s Romanem tak byl přímým soubojem o druhé postupové místo. Romanovi se hned na začátku podařilo ukrást mi obě moje Pozitivní karmy, a tak jsem až do konce hry měl problémy s body osudu. Navíc mi moc nechodili bojovníci, a tak Roman dost rychle získával body díky sabotážím Pretoriánského behemota. Když už jsem ke konci hry doufal, že vyložím dva tři žoldnéře, Romana zpomalím a konečně se rozjedu, podařilo se mu mých žoldnéřů v jednom kole zbavit a poslední sabotáží mě takříkajíc dorazil. Tím pro mě turnaj po hráčské stránce skončil a Roman naopak postoupil do semifinále.
V prvním semifinále se utkali Honza a Kubas. Já osobně jsem (i po zkušenostech ze skupiny) favorizoval Honzu, ale Kubas mě dokonale vyvedl z omylu a s významným přispěním své oblíbené karty Zkorumpování Honzu poměrně přesvědčivě porazil. To druhé semifinále bylo (alespoň co se týče vítězných bodů) podstatně vyrovnanější. Roman se dostal do vedení a už mu chyběly jen čtyři vítězné body, ale eMH mocným finišem dokázal situaci zvrátit a postoupil do finále.
Musím se poctivě přiznat, že z finále jsem viděl pouze část, protože souběžně probíhala velice živá debata na téma Amnézie a její výklad, nicméně průběh finále se příliš nelišil od ostatních Martinových her. Díky dobře poskládanému, co do počtu karet minimalistickému balíku se Martin velice rychle dostal ke svým stěžejním kartám, opakovaně obětoval beránka Biotrolla a i když se Kubas srdnatě bránil, stačilo mu to k výhře a tím pádem k vítězství v celém turnaji.
Suma sumárum, z mého pohledu se turnaj podařil. Dobře jsme si zahráli, nová herna nabídla až na pár nedostatků docela příjemné prostředí, poprvé jsem viděl naživo hebrejskou kartu :), a kromě pár zmatků si myslím, že jsem organizaci docela zvládl. Takže jen tak dále, cca za dva měsíce chystám boosterdraft, a tak doufám, že o další turnaj bude alespoň stejný zájem jako o Total War.
Martin